Z oblasti cestovního ruchu do světa financí, z náhodného pohovoru až na pozici oblastního ředitele. Příběh Jakuba Vlčnovského ukazuje, že úspěch není otázkou štěstí, ale vytrvalosti, správných lidí kolem sebe a schopnosti se neustále učit. V rozhovoru popisuje svůj přerod z tápajícího nováčka v profesionála, který dnes pomáhá svému týmu dosahovat osobních i profesních cílů.

Pamatujete si na moment, kdy jste se rozhodl pro kariéru ve financích? Co bylo tehdy hlavním impulzem?
Peníze! (smích😊) Do financí jsem se vlastně dostal náhodou. Přestěhoval jsem se do Prahy kvůli práci obchodního zástupce v nové cestovní kanceláři, která ale nakonec vůbec nevznikla. Kamarád mi tehdy domluvil pohovor u svého známého a až na místě jsem zjistil, že jde o finance.

Jak se vyvíjela Vaše cesta od prvních klientů až po pozici oblastního ředitele? Co byly zásadní milníky?
Do financí jsem poprvé nastoupil u manažera, který po mně chtěl hlavně domlouvat schůzky. Jak na to, už mi ale neukázal. Po třech měsících jsem měl tři smlouvy (z toho dvě od rodičů) a bylo jasné, že takhle to dál nepůjde. V Praze jsem poté vystřídal několik zaměstnání, ale stále jsem věděl, že finance jsou ta správná cesta – jen potřebuji najít vhodné prostředí.
Nástup do banky mi dal cenné zkušenosti a ukázal, jak důležitý je systém práce. Zlom ale přišel trochu nečekaně, když jsem potkal slečnu v červených šatech jako vystřiženou z Matrixu. Právě ona mi předala kontakt na mého budoucího vedoucího. Nejprve jsem byl skeptický, ale hned po první návštěvě kanceláře na Kubánském náměstí mi bylo jasné, že se tu dělá práce jinak, s podporou, adaptací a vizí. A právě proto jsem se rozhodl vrátit do financí, tentokrát už do toho správného týmu. 😊

Co Vás na práci finančního konzultanta baví dnes nejvíc?
Nejvíc mě baví, že moje práce má skutečný dopad na životy lidí. Pomáhám jim mít finance pod kontrolou a plnit si své cíle. Velkou radost mi přináší i vedení týmu, ve kterém mohu předávat zkušenosti, sledovat růst kolegů a zároveň se i od nich učit.

Jaký přístup ke klientům podle Vás dělá rozdíl mezi dobrým a výjimečným konzultantem?
Rozdíl dělá přístup, komunikace a proaktivita. To, co si s klientem dohodneme, vždy platí. Velký důraz kladu také na pravidelný servis, který představuji hned na první schůzce. Schopnost nést odpovědnost, učit se z chyb a být spolehlivým partnerem – to jsou kvality, které klienti opravdu ocení.

Kdybyste měl říct, co je Vaše „silná stránka“, která Vás odlišuje – jaká by to byla?
Určitě vytrvalost. Dokážu cílevědomě pracovat na úkolech i přes překážky, což mi umožňuje dosahovat výsledků tam, kde jiní mohou ztratit motivaci.

Co považujete za největší výzvu pro nové konzultanty? A co podle Vás rozhoduje o tom, kdo ve financích uspěje?
Největší výzvou je rychle se adaptovat na nové situace a klientské potřeby. Konzultantská práce vyžaduje schopnost rychle analyzovat informace, orientovat se v různých oblastech a efektivně komunikovat, což může být pro nováčky náročné. Kdo se dokáže rychle učit, přizpůsobit a zároveň udržet kvalitu práce, má velkou výhodu.

Jak přistupujete k budování týmu? Co je podle Vás klíčem k tomu, aby tým dobře fungoval dlouhodobě?
Základem je silné zázemí a kvalitní týmové vztahy. Neustále se vzděláváme a podporujeme se navzájem, to nám umožňuje dosahovat vysoké kvality nejen jako tým, ale i jako jednotlivci.

Měl jste na své cestě mentora, který Vás ovlivnil? A snažíte se dnes Vy sám být mentorem pro někoho dalšího?
Měl jsem štěstí, že jsem během kariéry potkal několik mentorů, kteří mi pomohli dívat se na věci z jiného úhlu a posunuli mě dál. Nejvíc mi ale pomohl můj současný vedoucí Karel Peter, který měl se mnou trpělivost, ačkoliv to neměl se mnou vždy jednoduché. Díky němu jsem se hodně naučil a dnes se snažím tuto zkušenost předávat dál a podporovat kolegy kolem sebe.

Kampaň „Na vrchol“ ukazuje, že každá cesta k úspěchu je jiná. Co pro Vás osobně znamená být „na vrcholu“ právě teď?
Pro mě jsou na prvním místě lidé v týmu. Vrchol pro mě není jen jeden, největší uspokojení cítím ve chvíli, kdy se daří lidem v mém týmu naplňovat jejich sny a cíle, a já je na té cestě mohu podporovat a pomáhat jim.

A na závěr trochu odlehčeně – co Vám pomáhá vypnout hlavu a kde čerpáte novou energii?
Nejvíc si odpočinu při výletech za rodinou na Moravu, tam vždy načerpám klid a sílu. Pomáhá mi i pravidelné cvičení, které mi vyčistí hlavu, a někdy si rád dopřeju skleničku dobrého rumu. Tyhle malé radosti mi pomáhají udržet rovnováhu a dobít baterky do dalších dní.